Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Jednou z dominant Pražského hradu je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, jejíž původ sahá až do období kolem roku 935, kdy kníže Václav nechal postavit na tomto místě rotundu sv. Víta. Tři roky po Václavově smrti byly jeho ostatky přeneseny právě do této rotundy. Zajímavostí je, že i po všech přestavbách a úpravách někdejší rotundy zůstal jeho hrob na svém původním místě. Rotunda potom byla r. 973-976 povýšena na biskupský kostel. Další stavební úpravy trvaly až do r. 1060, kdy český kníže Spytihněv II. založil na tomto místě trojlodní baziliku.

Roku 1344 král Jan Lucemburský, spolu se svými syny Karlem a Janem Jindřichem a s prvním českým arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, položil základní kámen gotické katedrály. Prvním architektem byl Francouz Matyáš z Arrasu, po jeho smrti převzal stavbu do svých rukou ještě mladičký Petr Parléř. Ten přinesl mnoho nových nápadů, například visuté svorníky umístěné v sakristii.

Z důvodu husitských válek byla v 15. století dostavba katedrály přerušena a další intenzivní činnost probíhala až na konci 19. století, a to v novogotickém stylu. O dostavbu se tedy zasloužil Josef Mocker a po něm Kamil Hilbert. Dalšími známými jmény spojenými s dostavbou katedrály jsou například Alfons Mucha a Max Švabinský, kteří se podíleli na vitrajích v oknech. Celá stavba byla dokončena a slavnostně vysvěcena r. 1929.

Při stavbě pražské gotické katedrály se Karel IV. nechal inspirovat těmi francouzskými. A to nejen vzhledem, ale i funkcí, zasvěcením. Ve Francii jsou katedrály zasvěceny Panně Marii (Notre Dame), ve Svatovítské katedrále je Panně Marii zasvěcen chór. Francouzští králové měli dvě nejdůležitější katedrály – katedrálu v Remeši, určenou ke korunovacím, a katedrálu v Saint-Denis pro místo jejich posledního odpočinku.

Karel IV. se rozhodl spojit několik funkcí dohromady, katedrála sv. Víta tak byla určena ke korunovaci českých králů a královen, ale měla i funkci pohřební a poutní. Můžeme zde tedy vidět kamenné náhrobky např. Přemysla Otakara I., Přemysla Otakara II., Břetislava I. nebo Bořivoje II. Současně se tu nachází ostatky svatých, například sv. Vojtěcha a  dalších.
V katedrále je umístěn samozřejmě i hrob hlavního patrona chrámu – sv. Víta. Již kníže Václav získal v r. 929 první svatovítskou relikvii, a to paži. Právě pro tuto relikvii nechal vybudovat první kostel na tomto místě. Ve 14. století Karel IV. získal celé tělo sv. Víta a jeho hrob byl umístěn hned u hlavního oltáře.

Jedná se o trojlodní katedrálu s věncem kaplí. Na triforiu jsou busty od Petra Parléře, na kterých je zpodobněn Karel IV. a jeho rodina, oba architekti a pražští biskupové. Na vnější straně se nachází busty Ježíše Krista, Panny Marie a českých zemských světců.

Z velkého množství kaplí katedrály je třeba vyzdvihnout obzvláště tu nejdůležitější, kapli sv. Václava. Tato kaple stojí opravdu v místech, kde stála Svatovítská rotunda s hrobem sv. Václava. Tato nová Svatováclavská kaple byla vybudována při přestavbě Karla IV., nejspíše podle návrhu Petra Parléře. Byla slavnostně vysvěcena r. 1367.

Kaple má čtvercový půdorys a je zdobena tzv. inkrustací, tedy drahými kameny. Nad tímto pásem inkrustace se nachází dva pásy nástěnných maleb s motivy pašijových scén a Václavovy legendy.

V kapli se nachází např. deskový obraz zavraždění sv. Václava z roku 1543, autorem je Mistr IW. Další zajímavostí v kapli je mřížka svatostánku pocházející ze 14. st., ve svatostánku byly nejspíše uchovávány oleje určené k pomazávání nově korunovaných králů. A neméně zajímavé je bronzové klepadlo ve tvaru lví hlavy. Podle legendy se právě tohoto klepadla držel sv. Václav ve chvíli své smrti.

Ve Svatováclavské kapli se nachází také dveře opatřené sedmi zámky, za nimiž se nachází točité schodiště vedoucí do komory, kam se ukládají české korunovační klenoty. Zajímavostí je, že svatováclavská koruna opravdu patří sv. Václavovi, král si ji mohl půjčit jen ve výjimečných situacích, sám Karel IV. měl tuto korunu na hlavě dvakrát – v den korunovace a v den svého pohřbu.

Zlatou bránu, původní vstup do katedrály, zdobí tzv. Svatovítská mozaika z roku 1371. Tématem mozaiky je Poslední soud. Ve středu se nachází Kristus Soudce v mandorle nesené anděly. Pod ním jsou vyobrazeni čeští svatí patroni a přímo nad portálem je vyobrazen donátor Karel IV. se svou čtvrtou manželkou Alžbětou Pomořanskou. Nad levým portálem se nachází ti, kteří žili příkladným životem a jsou anděly bráni do nebe, nad pravým portálem potom ti, kteří jsou odsouzeni k peklu.

 

Loading Maps
View
Normal Midnight Family Fest Open dark Riverside Ozan
My Location Fullscreen
There are no available tour for this location, time and/or date you selected.

    Total: No tour found.    view all

    Search for Tour

    Not what you're looking for? Try your search again

    There are no available activity for this location, time and/or date you selected.

      Total: No activity found.    view all

      Search for Activity

      Not what you're looking for? Try your search again

      WordPress Themes