Zlatá ulička je další velmi oblíbenou zastávkou na Pražském hradě. Doba vzniku se datuje na 15. – 16. st. Je to úzká ulička s malinkými domky, ve kterých dříve žili řemeslníci, hradní střelci, poddaní. Její původní název byl ‘‘Zlatnická‘‘, a to podle zlatníků, kteří zde také působili.

Ve Zlaté uličce můžeme nakouknout do jednotlivých domečků a vidět tak, jak zde lidí dříve žili. Je zde například domek již zmíněných zlatníků, báby bylinářky nebo maličká krčma. Některé domky dnes fungují jako drobné obchůdky, kde je možné si nakoupit knížky a další suvenýry. Zlatá ulička si dodnes zachovává své kouzlo.

Zlatá ulička je ohraničena Bílou věží a věží Daliborkou. Bílá věž sloužila jako vězení, Daliborka byla mučírnou. Daliborka nese název od jejího prvního vězně Dalibora z Kozojed, šlechtice žijícího v 15. století. Dalibor z Kozojed byl odsouzen za to, že využil vzpouru poddaných jiného šlechtice a přivlastnil si jeho majetek. Po jeho smrti vzniklo mnoho pověstí, dočteme se o něm i ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska, kde ho Jirásek popisuje jako ochránce chudých a jak se sám z nouze naučil hrát na housle.

Dnes je Zlatá ulička známá především tím, že zde v domku čp. 22 žil spisovatel Franz Kafka.